Snídaně s Kolumbijcem a večeře se Syřanem. To je moje Německo

Má nejlepší kamarádka mi byla velkým vzorem a motivací na mé cestě k němčině. Díky ní jsem také poprvé vyjela do Německa a vytvořila si k němu a k celé jeho kultuře úplně jiný vztah, než ten, který jsem se biflovala za lavicí.

První zahraniční zkušenost mne čekala už na střední škole, a to konkrétně ve druhém ročníku. Tenkrát jsem se rozhodla jít ve šlépějích mé již zmiňované kamarádky a odjet na tři týdny do německé rodiny a navštěvovat spolu s dalšími odvážlivci, převážně Italy, tamní školu. Můj první třítýdenní domov se nacházel v Kitzingenu v Bavorsku, ale za studiem jsem dojížděla do Münsterschwarzachu. Nečekalo mě tam ale vyučování, jaké jsem znala z domova. Doteď si pamatuji, jak jsme se učili jezdit na koni nebo včelařit. Podnikali jsme spoustu výletů a navštívili několik Weinfestů. Odjížděla jsem plná zážitků a s přáním, ať se tam někdy vrátím.

Do stejného města jsem se sice nevrátila, za to jsem strávila čtyři měsíce díky programu Erasmus+ v západním Německu, a to konkrétně v Saarbrückenu. Do té doby jsem ani nevěděla, že toto město existuje. Chtěla jsem někam daleko, a tak mi nezbývalo, než jet až k samotným hranicím Francie a Lucemburska. Pro mé cestovatelské boty nejlepší možnost. A ne jen pro ně. Přestože jsem Saarbrücken nazývala malá Velká Británie, a to kvůli propršené zimě, nelituji svého výběru. Potkala jsem tam celou řadu úžasných lidí. Asi nikdy nezapomenu, jak jsem při cestě výtahem byla pozvána na večeři ke slečně z Pákistánu, kterou jsem viděla poprvé v životě, jak jsem zabloudila v lese a prezident našich kolejí pro mě musel přijít nebo jak jsem pro své kamarády, převážně z Jižní Ameriky, uspořádala český večer.

Před odjezdem jsem měla velký strach, že tam budu sama a že se nedomluvím, protože neumím dobře německy. Tím bych vám všem chtěla jen říci, že když tyto obavy překonáte, čeká vás plná náruč skvělých okamžiků, přátelství, zážitků a nových dovedností. Česká republika je krásná, ale stojí za to zjistit, jak žijí naši sousedé. Těším se, že se potkáme na cestě a pošprechtíme. Also bis bald!

PS: Doma nezažijete jít ráno do školy s Kolumbijcem, obědvat s Brazilcem, jít cvičit s Němkou a večeřet se Syřanem. Ono to vážně stojí za to. :)